Mapování velkých šelem v Beskydech se konalo již po pětatřicáté. „Poprvé to bylo v roce 1984. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území o rozloze 1 200 kilometrů čtverečních pohybuje,“ uvedla  Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která mapování koordinuje.

Ochránce zajímají i trasy, jimiž Beskydy křižují. „Sledujeme také, které lokality šelmám vyhovují. Podle posledních odhadů se v oblasti Beskyd a přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem dvanácti rysů. Vzácnější jsou vlci a medvědi, kteří zde žijí v počtu několika málo jedinců,“ popsala Bartošová.  

Šelmy z Beskyd a ze Slovenska se stále častěji zatoulají i na území CHKO Bílé Karpaty. Kromě vlků Karpaty lákají také rysa a medvěda. „Přestože v Bílých Karpatech není žádná stálá populace, mají zde vhodné podmínky. Nejčastějšími návštěvníky jsou hlavně vlci samotáři, kteří se vydávají na nová území,“ naznačila Bartošová.

Návštěvy ze Slovenska

Beskydy jsou jediným místem v republice, kde se pohybují medvědi. Zatímco vlka a rysa lze spatřit i v jiných koutech země, medvěda lze pravidelně vystopovat jen v Beskydech, do kterých přichází ze sousedního Slovenska.

Při mapování šelem se stopaři pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či na sněžnicích, ale i pěšky. „K dispozici mají mapy a pomůcky pro dokumentaci. Kromě velkých šelem se zaznamenává i výskyt ostatních zvířat. Výsledky vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy a Bílé Karpaty.  Závěrečná zpráva ze „sčítání“ bude k dispozici zhruba za měsíc,“ doplnila Bartošová.