Díky záložním populacím chovaným v lidské péči se v řadě případů podařilo zachránit určitý poddruh před úplným vymizením z planety. Jedním z nich je i sika vietnamský. K tomu je samozřejmě nezbytná nezištná spolupráce mezi institucemi a také přehled o všech zvířatech v jednotlivých chovatelských zařízeních. Ten je zaznamenáván v takzvaných plemenných knihách.

„Vedením jednotlivých plemenných knih jsou pověřovány vybrané zoologické zahrady. Ostravská zoologická zahrada vede celkem čtyři plemenné knihy – tři evropské pro hrochy obojživelné, wapiti sibiřské a barasingy, a jednu celosvětovou pro siky vietnamské. Čtyřiadvacátý ročník celosvětové plemenné knihy siků vietnamských přibližuje stav především evropské populace tohoto poddruhu jelena,“ sdělila mluvčí ostravské ZOO Šárka Nováková.

Sikové vietnamští jsou nyní chováni celkem ve 38 institucích, což je o dvě více než v předešlém roce. Nově jsou sikové v ZOO v německém Nordhornu a poprvé je v knize zmíněno chovatelské zařízení ve švýcarském Winterthuru. K 1. listopadu 2018 populace dohromady čítala 451 jedinců.

Během 365 dní jednotlivá zařízení zaznamenala narození 98 kolouchů a došlo také k uhynutí 68 jedinců. Mezi institucemi bylo rovněž převezeno 17 zvířat.

„Ačkoliv je počet chovatelů tohoto poddruhu jelena dostatečný, zoufale nám chybí samčí záložní stádo, které by umožňovalo lepší koordinaci populace. Kritická situace pak panuje v USA, kde tamní populace stagnuje, s výjimkou San Diega se ani nemnoží. Populace ve Spojených státech tedy zřejmě brzy zanikne,“ uvedl vědecký pracovník ostravské ZOO Jan Pluháček.

Právě neumožnění pravidelné reprodukce všem jedincům představuje pro zdraví populace zásadní problém, který může vyústit v její zánik, potažmo až v zánik samotného druhu. Pokud u samic dochází k delší reprodukční pauze, snižují se jejich šance na zabřeznutí, a to je navíc umocňováno zvyšujícím se věkem. Pokud by odborníci chtěli tyto vzácné druhy kopytníků zachránit, musí v chovech simulovat podmínky, jaké by panovaly i ve volné přírodě.

„Musíme tedy umožňovat reprodukci všem jedincům a následně usmrcovat slabé a geneticky nevhodné jedince, kteří mohou posloužit jako přirozená potrava pro šelmy. Navzdory tomu ale musí často mnohé evropské zoologické zahrady od této strategie upouštět a vybrané druhy nemnoží vůbec. Protože ostravská ZOO tuto strategii užívá, můžeme se každoročně pyšnit početnými odchovy,“ dodal vědecký pracovník Pluháček.

Během roku 2018 ostravské samice úspěšně odchovaly čtyři kolouchy a stádo tak celkem čítá deset členů. A již od března přibydou i další přírůstky.